Edward Scissorhands

Střihorukého Edwarda není třeba příliš představovat. Milého, poněkud vystrašeného a nezdravě bledého Johnnyho Deppa obdivovalo v 90. letech jistě nejedno dítě. Právě od Edwarda s charakteristickými rozčepýřenými havraními vlasy, škrábanci na tváři a obrovskými nůžkami místo rukou můžeme sledovat počátek úspěšné a v Hollywoodu spíše ojedinělé tvůrčí spolupráce tandemu Johnny Depp a Tim Burton.  

Střihoruký Edward představuje nejosobnější a nejniternější film Tima Burtona, který doposud natočil. Příběh o dobráckém nedokončeném výtvoru dost možná představuje prožité zkušenosti z dětství, kde nebylo místo pro plaché a introvertní dítě, jímž Tim Burton byl. Skrze Edwarda tak vykresluje atmosféru izolace, nepochopení a společenského odmítnutí.

Edward je nedokončeným výtvorem starého vědce, jenž zemře dříve, než je schopen své dílo dokončit. Edwardovi se jeho dosavadní osamělý život změní v okamžiku, kdy k němu zavítá místní Avon lady Pegg Boggsová a vezme ho k sobě domů. Typické americké maloměstečko s klevetícími sousedkami přijímá Edwarda jako rozptýlení každodenního stereotypu, jenž zahrnuje rádoby nenucené barbecue, návštěvy a koktejly. Pravda, Edward svým zevnějškem do cukrkandlových pastelových domků rozhodně nezapadá. Díky svým nůžkám nicméně nalezne uplatnění ve zkrášlování nejen stromků a keřů, ale také samotných nicnedělajících maloměstských paniček. Jakkoli se ale Edward od ostatních odlišuje a působí jako monstrum, je schopen projevit mnohem více pochopení, emocí a lásky než závistiví a pomstychtiví lidé kolem něj.

Střihoruký Edward je vystavěn zejména na pohádkových a hororových konvencích, což ukazují již počáteční sekvence snímku. Zatímco úvodní titulky odkazují k estetice hororových filmů, počátek dějové linie nás pokojně zatlačí do sedadel. Společně s holčičkou ležící v obrovské posteli napjatě vyčkáváme dobrodružnou romantickou pohádku, kterou se nám chystá vyprávět babička sedící v klasickém čalouněném ušáku. Hororové konotace avizované v úvodu filmu pak ale ještě posiluje obsazení Vincenta Price do role vynálezce. Připomeňme, že Vincent Price představoval ikonu hororových filmů 50. a 60. let a rolí ve Střihorukém Edwardovi se po delší odmlce navrátil na samém sklonku své filmové kariéry do svého oblíbeného žánru. Závěrečnou scénou, kdy se navracíme zpět do dětského pokoje, se uzavírá pohádkový oblouk, jenž je ozvláštňován hororovými konvencemi.

Tim Burton chtěl Střihorukého Edwarda natáčet ve svém rodném Burbanku v Kalifornii. Městečko se ale podle jeho mínění natolik změnilo, že se celá produkce přemístila na Floridu. V městečku Lutz si pronajali padesát rodinných domů a přemalovali jim fasády na pastelové barvy, aby působilo jak vystřižené z americké maloměstské idylky. Klidné, ale znepokující barvy pak dávají tušit cosi nekalého pod cukrkandlovou fasádou… A možná právě díky tomuto působivému střetávání idyly a deziluze, pohádky a hororu, hodného monstra a zlých lidí Střihoruký Edward i po více než dvaceti letech od svého vzniku působí tak trochu současně a tak trochu jako z jiných časů.

Daniela Paulová