17. 4. – 19. 4. 2026
Původní název: Back to the FutureVraťte se do budoucnosti na formátu, který rozhodně nepatří jen do minulosti!
V Návratu do budoucnosti sledujeme náctiletého hrdinu Martyho, který prostřednictvím vynálezu svého přítele nedopatřením odcestuje celých třicet let do minulosti. Ocitne se tak v roce 1955, kde málem způsobí, že se do sebe jeho rodiče nezamilují, a tak ohrozí svou vlastní existenci. Samotný Návrat do budoucnosti přitom neměl premiéru před třiceti, nýbrž už před čtyřiceti lety… a zpočátku vskutku nevypadal divácký úspěch, kterým se nakonec stal a jen v amerických kinech utržil 200 milionů dolarů, natožpak na legendární science fiction.
Scenáristé Robert Zemeckis a Bob Gale se potkali už jako spolužáci na USC School of Cinema téměř o dalších deset let dříve, než začali příběh psát a spolupracovali spolu již od dob studií. Se samotným nápadem přišel Gale, když našel otcovu starou ročenku a napadlo jej, zda by s otcem byli na střední škole přátelé. Dlouho však trvalo, než námět prosadili u některého z hollywoodských studií, což se nakonec povedlo i díky Stevenu Spielbergovi, který již předtím s oběma spolupracoval, a tvůrce i jejich odvážný námět aktivně podporoval.
Film si hraje s osmdesátkovou nostalgií po letech padesátých, která znamenala pomyslný ideál, tj. domek na předměstí, auto v garáži a spořádaná rodina. Prezident Ronald Reagan byl ostatně právě v padesátých letech hercem a v padesátých let kořenila i jeho pozdější politika. A když se pak ve filmu hláška právě Reagan zmíní, donutil prý samotný Reagan film zastavit, vrátit zpět a pustit scénu ještě jednou. Návrat do budoucnosti nicméně nebyl jediným filmem, který s estetikou let padesátých během těch osmdesátých pracoval – a podobně jako ony iluzi jejich idyly podroboval kritice.
V současnosti je Návrat do budoucnosti považován za kultovní klasiku svého žánru, kterou tvůrci následovali druhým a třetím dílem – a velké množství pozdějších filmů, seriálů i počítačových her jej cituje nebo na něj odkazuje. Pravidelně se umisťuje v žebříčcích filmů „které určitě musíte vidět, než umřete“ a Kongresová knihovna se jej v roce 2007 rozhodla zakonzervovat pro všechny generace, které se k němu v budoucnosti navrátí.
Obchodní podmínky | Ochrana osobních údajů
© Městské informační a kulturní středisko Krnov
Akci spolufinancují Město Krnov, Státní fond audiovize a Ministerstvo kultury České republiky.