Top Gun

Anotace pro KRRR! 2024 od Filip Šula

Film, který definitivně potvrdil hvězdný status Toma Cruise, bývá často označován za náborový snímek. Prostředí, ve kterém se odehrává, prostředí školy pro bojové piloty, ostatně zobrazuje jako vysoce atraktivní svět sám pro sebe, který si jeho obyvatelé užívají. Jako místo, které je formuje a jemuž se sami snaží přizpůsobit, které je prezentováno jako ideální a které ze sobeckých floutků vyrábí odpovědné muže se smyslem pro týmovou práci. Jednoduše řečeno, Top Gun je více než čímkoli jiným filmem o skupině lidí, kteří milují svůj způsob života. A ten je reprezentován silnými stroji, rychlým letem stíhaček, nezbytným rychlým postřehem, a především souhrou týmu, jíž je nutné se podřídit a obětovat osobní ambice.

Jakkoli atraktivní svět nicméně představuje hřiště pro klasický příběh o osobní zodpovědnosti, které se během filmu naučí špičkový pilot Pete „Maverick“ Mitchell v podání Toma Cruise. Lety stíhaček v Top Gunu představují pro hrdiny jako Maverick jediný možný životní styl a film nám dá pocítit jeho přitažlivost. Jejich záběry jsou navíc snímány tak, že krajina za nimi je statičtější, i když kamera letadla sleduje. V pohybu je tak celý obraz, neboť pomocí teleobjektivů se dociluje toho, aby se letadlo pohybovalo zdánlivě rychleji než celkový záběr přes krajinu, nemluvě o revolučních záběrech pořízených přímo ze stíhačky v letu. Vzniká dojem opojné rychlosti jak pro piloty, tak pro diváky, jenž podporuje i dynamický střih do pilotních kabin, kde kamera v krátkých záběrech stále mění úhly a zároveň se v ní při dialozích pohybují i herci. Divák je tak ponecháván v určité fyzické tenzi a prožívá vysokou rychlost společně s hrdiny.

Hrdinové i diváci během filmu tyto závratné situace opouštějí, tyto však nadále zůstávají v jejich životech a jsou připomínány. O to se ostatně stará i zvuková složka filmu, posilující dojem neustálého dění. Téměř každou scénu, již nedoprovází soundtrack, doprovází zároveň pracovní nebo společenský ruch okolí. V administrativních budovách je to vyzvánění telefonů, v admirálově pracovně klimatizace, zvuky přírody na verandě Charlie a na základně neustávající zvuky vzlétajících a přistávajících letounů. Tento vzorec je porušovaný jen v Maverickových intimních chvilkách, které odhalují hrdinovu minulost. Doprovodný řev motorů postavám stále připomíná, že zůstávají součástí daného světa, rámovaného extatickou rychlost bojových stíhaček. I proto vypadají záběry na startující letouny a vyrýsované piloty coby bezmála fetišizující, demonstrující dokonalost (světa) leteckého výcviku.