Poslední údolí

Anotace pro Přehlídka 70mm filmu 2009 od Adéla Kokešová

Film Poslední údolí byl chápán jako hlavní velkofilm v době, kdy už opadalo nadšení z „road show“ uvádění. Zasazení do období Třicetileté války v 17. století, ale jen matně dokreslovalo vlastně více intimní a uvážlivý příběh. Doslova ‘poslední údolí‘, válkou nedotčené, skrývá vesnici, která se zvládla vyhnout teroru a násilnému drancování armádou. Německý učitel Vogel (Omar Sharif) vesničku náhodou objeví, stejně tak i vyčerpaná armáda nelítostných žoldáků, vedená pragmatickým Kapitánem (Michael Caine). Kapitán a Vogel vytvoří pochybný pár: realistický žoldák se snem o míru a idealistický venkovský filosof sklíčený životem, čelící smrti. Na místo toho, aby Kapitán s místem jednal jen jako s přechodnou stanicí k přečkání zimy zamotává se do venkovského života a pletichaření tamějších obyvatel. Spojenectví Vogela a Kapitána zprostředkovává obraz křehkého míru v údolí, který bude trvat pouze do doby než armáda na jaře opět odejde bojovat a poklid vesnice bude zničen nenasytností, chtíčem a náboženským fanatismem. Ve výsledku jde o strhující charakterovou studii, jak lidé dokáží přizpůsobit svůj život a své bytí, aby zapadli do změn daných v poměrech a jak malý dopad mohou tyto snahy nakonec mít.

Clavell režijně zvládá zasazení do omezeného prostoru přírody v údolí, ale dokončeném filmu některé neočekávané střihy narážejí na normy klasického filmu a stírají zamýšlenou originalitu. Plného výkladu se dostává pošetilým politickým, náboženským a společenským motivacím jednání, takže nezůstává místo pro alegorické vyznění, ale paradoxně film realitu doby nevsugeruje.

Premiéra proběhla 21. ledna 1971 v paláci Rivoli v New Yorku. V té době bylo už kino vybaveno systémem Dimension-150 (D-150)¹, za pomocí kterého byl film promítán v takové šířce, která se téměř rovná úhlu lidského zorného pole. Na konci sedmdesátých let byl film k vidění v České republice pouze televizi, tudíž jeho uvedení v kině Mír na 70mm přehlídce filmů v Krnově 2009 bude premiérové.

Poznámky:

1. „V roce 1963, Todd-AO zakoupil Dimension-150 od vynálezců Dr. Richarda Vettera a Carla W. Williamse. D-150 byl 65/70mm systém a tak, jako Todd-AO, dosáhl smyslu uplatnění při natáčení scén s různě širokoúhlými čočkami pohybujícími se od 50 a 70 k 120 a 150 stupňům úhlu pohledu (výsledný poměr výšky a šířky promítaného obrazu byl 1:2,71). ‚The Bible‘ a ‚Patton‘, jediné D-150 filmy, byly odehrány jinde na Broadwayi, takže Rivoli D-150 film nikdy nehrálo.“

Beton, John: The Rivoli.