4. 4. – 6. 4. 2025
Šalamoun a královna ze Sáby je jedním z těch filmů, jejichž zrod byl sice dlouhý a obtížný, ale největší jobovka tvůrce dohnala stejně až ve chvíli, kdy vše vypadalo na dobré cestě ke šťastnému konci. Hlavní role se totiž dočkali oba herci, kteří byli osloveni a kteří oba v první chvíli odmítli: Tyrone Power a Yul Brynner. Jak se to stalo? Tyrone Power nakonec akceptoval nabídku poté, co přepsali scénář k jeho spokojenosti, a opravdu začal po boku Giny Lollobrigidy v druhé hlavní roli točit. Jenže ve dvou třetinách náročného natáčení došlo k tragédii, když Tyrone Power náhle zemřel a koprodukce hned několika větších filmových společností (včetně Powerovy) se zasekla. Zvažovaly se různé varianty, a to včetně odepsání celého filmu, ale ve finále se rozhodli Powerovy scény přetočit s novým hercem v hlavní roli. A tím se stal právě Yul Brynner, ačkoli stejně jako Power nabídku nejdříve odmítl.
Jakkoli může Šalamoun a královna ze Sáby ze zpětného pohledu působit jako poněkud pragmaticky naplánovaný "sandálový" velkofilm, přicházející po úspěchu Roucha (1953), Desatera přikázání (1956) a Bena Hurá (1958), ve skutečnosti začal vznikat víceméně souběžně s Rouchem (vůbec prvním cinemascopickým celovečerním filmem) už v třiapadesátém roce. Jeho financování, přípravy a výroba nicméně trvaly dlouhých šest let, až se dočkal premiéry až na sklonku roku 1959. Navzdory smíšeným kritickým reakcím sice uspěl, ale v důsledku stejně zůstává ve stínu svých slavnějších předchůdců i následovníků, jako je třeba o rok mladší Spartakus, který se původně připravoval právě s Brynnerem. Je přitom ironické, že za režií Šalamouna a královny ze Sáby stál legendární režisér King Vidor, pro kterého šlo o poslední projekt kariéry a jehož monumentální němá verze Ben Hura z roku 1925 se stala všem těmto snímkům působivým předobrazem.
Možná i díky Vidorovým mimořádným zkušenostem se celý nešťastný projekt podařilo ukočírovat a dovést do finále, jakkoli on sám byl z Brynnerova výkonu spíše rozpačitý a považoval jej za méně působivý než původní Powerův. Tak či onak nám zůstává působivý starověký spektákl o moudrém králi, který podlehne lásce k cizí královně, a postaví tak proti sobě svůj vlastně lid... Jde vpravdě o velkofilm s opulentními davovými i bojovými scénami, stejně jako s nádhernými obrazy a scenériemi. Za ty vděčí jak svému režisérovi, tak preciznímu kameramanovi Freddiemu Youngovi, který svůj mimořádný cit pro snímání pusté krajiny ve velkých celcích prokázal i o několik let později, neb právě on stál za kamerou k Lawrenci z Arábie (1962).
Obchodní podmínky | Ochrana osobních údajů
© Městské informační a kulturní středisko Krnov 2024
Akci spolufinancují Město Krnov, Státní fond audiovize a Ministerstvo kultury České republiky.