Zajati vesmírem

Anotace pro KRRR! 2026

Nejnapínavější příběhy píše sám život, ale filmaři ho někdy předběhnou. Slavný příběh Apolla 13 a astronautů, kteří zjistili, že se na Zemi možná nikdy nevrátí, se odehrál v roce 1970, už o rok dříve však na oběžné dráze bojovaly o život hollywoodské hvězdy. Zajati vesmírem vypráví o trojici amerických astronautů ve velice nepříjemné situaci. Zjistili totiž, že nefunguje klíčový mechanismus, a povážlivě jim tak docházejí zásoby kyslíku a čas. A že zachránit je nebude vůbec snadné. Režisér Sedmi statečných nebo Velkého útěku John Sturges je v tom ovšem nenechá.

Zajati vesmírem vychází z románu Martina Caidina z roku 1964, kdy vesmírnými objevy a cestami daleko za hranice naší planety žil celý svět, a to měla lidská noha vstoupit na povrch Měsíce až o pět let později. Už v roce 1965 se však ke knize dostal Hollywood a adaptaci začal připravovat Frank Capra, ale ukázalo se, že NASA mu s tím možná nepomůže. Vesmírná agentura sice chtěla využít popularity svého oboru, ale představa, že budou lidé chodit na film o tom, jak se ve vesmíru něco rozbilo a někdo může přijít o život, ji zrovna nelákala. Když se k tomu přidaly problémy s rozpočtem, celý projekt šel k ledu. A po pěti letech skončil u Sturgese.

Na druhý pokus už byla NASA ochotnější a filmaři mohli využít spousty televizních záběrů ze skutečných misí, protože hlavní roli měla hrát autenticita – a na velkolepá dobrodružství ve stylu Marťana, Interstellar nebo Spasitele byl ještě čas. Kvůli posílení diváckého zážitku si sice filmaři dovolili pár úprav, například komunikace s řídícím centrem v reálném čase probíhat nemohla, ale celkově působí Zajati vesmírem dodnes velice realisticky. A nakonec i tím se liší od jiných populárních filmů o katastrofách, proti nimž bojuje hvězdné obsazení, jakkoli i na ně tu došlo.

Pravda, skutečnou hvězdu své doby reprezentoval jen Gregory Peck, který tyhle rázné charismatické hrdiny vždycky uměl. Gene Hackman měl za sebou hlavně vedlejší roli v Bonnie a Clyde (1967) – a teprve naznačoval, jak velké věci se od něj dají čekat. Podobně i Richard Crenna patřil spíše mezi pozoruhodné herce, jakkoli zaujal v dramatu Star (1968) a o dekádu později se začal kamarádit s Johnem Rambem. Nejdůležitější ovšem je, že samotný děj v rámci realistických příběhů z vesmíru příliš nezestárl a na jeho základech staví krom Apolla 13 (1995) i Gravitace (2013) Alfonsa Cuaróna.

Jiří Pospíšil