17. 4. – 19. 4. 2026
Druhý díl monumentální válečné trilogie, natočené dle románu Semena Cviguna My se vrátíme, nás zavádí do hlubokých lesů, kde oddíl majora Mlynského ve spolupráci s partyzány vysvobozuje běloruské území ze spárů německých okupantů. Podle Cviguna je film Fronta v týlu „vyprávěním o odvážných hrdinských činech oddílu Mlynského. V uplynulém období oddíl uzrál, zmužněl a otužil se v plamenech a v dýmu střelného prachu, proměnil se v silnou bojovou jednotku. (…) Usiloval jsem o to, abych ukázal napínavý souboj dvou rozvědek, jehož výsledek měl velmi závažný vliv na osud ofenzivních operací naší armády. Snažil jsem se, abych neukazoval tento souboj jako sérii bezobsažných dobrodružství, ale jako složitou a nebezpečnou práci, jako vyšší projev politické bdělosti a odvahy.“
Zatímco Cvigun nabídl čistě hrdinsko‑epické pojetí ságy, režisér celé filmové trilogie Igor Gostev nabídl ve své interpretaci ještě jedno stanovisko. Fronta v týlu zdaleka není jen patetickým vyprávěním o čirém heroismu oddílu majora Mlynského (a potažmo i celé sovětské armády), ale naopak obsahuje velmi sofistikované vzorce špionážní zápletky, díky nimž se dostáváme mnohem hlouběji do celého problému a které mnohem podrobněji prokreslují vzájemné vztahy mezi hlavními hrdiny na obou frontách. Je to rovněž klíčový důvod, proč takto rozvětvený syžet působí v mnohých ohledech kompaktně a sjednoceně. Cíleně totiž pracuje s četnými motivacemi postav a staví kolem nich celou plejádu událostí – ať už se jedná o vyšetřování neznámého místa na mapě, anebo potyčku s falešnými partyzány vedených zlověstným Kleinem. Dovoluje tak jednotlivým postavám se vnitřně rozvíjet.
Snímek ve výsledku nabízí příklad velmi citlivé práce se specifickým pojetím válečného filmu, který se v Sovětském svazu rozvíjel již dlouhou dobu. Přínos spočívá nejen v obohacení o další žánrový rozměr, ale i v práci s hrdiny příběhu. Ti nepředstavují šablonovité typy pohybující se v černobílém světě dobrých a zlých, ale jejich činy naopak přesahují je samé, čímž se stávají ztělesněním obecných kvalit statečnosti, rozvážnosti a hlubokého vlasteneckého cítění.
Pokračování filmu My se vrátíme líčí situaci velkého partyzánského seskupení v běloruských lesích v druhém roce jejich vojenských operací. Okupanté si již dávno nejsou jisti vítězstvím. Nyní, na jaře roku 1944, soustřeďují veškerou snahu jen na to, jak se vyhnout dalším porážkám a ustoupit bez větších ztrát.
Oddíl majora Mlynského si i v partyzánských podmínkách uchoval charakter pravidelné vojenské jednotky, je podřízen přímo štábu fronty a plní důležité průzkumné a diverzní úkoly. Nyní má prozkoumat obrannou linii Němců, která brání dalšímu postupu Rudé armády a ohrožuje komunikační systém. Při útoku na nádraží oddíl Mlynského v součinnosti s partyzány osvobodí stovky sovětských občanů odvážených do Německa. Zároveň Mlynskij získá cennou informaci od zajatého německého kurýra. Týká se dokumentů a mapy, jež zůstaly v rozstříleném vlaku. Pomocí rozvětvené ilegální sítě, do níž jsou zapojení i dva příslušníci wehrmachtu, se Mlynskému tyto materiály podaří získat. Chybí v nich však údaj o zóně 27 a Mlynského lidé jsou pověřeni úkolem prozkoumat, co se za tímto „bílým místem“ na mapě skrývá. Opět je nutno vymyslet složitý plán, který provede sovětský rozvědčík Afanasjev, vystupující v roli kapitána Raisnera. Ačkoli zaplatí za svou akci životem, podaří se mu informovat Mlynského, že na tomto místě Němci připravili rafinovanou past, a že plány, jichž se Mlynskij zmocnil, byly podvržené. Případ s Raisnerem Němci pochopili jako výstražné varování a nasadili proti Mlynskému zvláštní oddíl, který vedl hrdlořez Klein. Mlynskij je mezitím povolán do Moskvy, vyznamenán a povýšen na plukovníka. Po setkání se Stalinem se vrací s novými instrukcemi. Další významnou akcí jeho oddílu je souboj s Kleinem, který v kraji operuje s falešným partyzánským oddílem. Sovětský rozvědčík Šmil, který u Kleina působí jako radista, dodá Němcům falešnou informaci o směru připravovaného útoku. Když k útoku dojde, ovšem na zcela jiném úseku, pracně budovaná obranná linie Němců je prolomena. Poté Mlynského lidé zlikvidují Kleinův oddíl, při akci však zahyne i Šmil. Mlynského poslání na území Ruska končí. S jeho zkušenostmi se však počítá v další fázi války, probíhající již na polském a československém území.
Hlavní roli Ivana Mlynského vytvořil Vjačeslav Tichonov. Film vznikl na základě románu Semena Cvignna My se vrátíme, jehož oba díly mají však oproti románu menší časové vymezení – od 31. října 1943 po 22. červen 1944. Na rozdíl od předlohy je ve filmu zdůrazněna takřka detektivní stránka četných bojových zápletek.
Obchodní podmínky | Ochrana osobních údajů
© Městské informační a kulturní středisko Krnov 2024
Akci spolufinancují Město Krnov, Státní fond audiovize a Ministerstvo kultury České republiky.