Smrt na Nilu

Anotace pro KRRR! 2022 od Jan Schneider

Po pěti letech a pandemickou situací odkládaných premiérách se uvedení do kin po Vraždě v Orient Expressu dočkala další adaptace románu Agathy Christie v režii Kennetha Branagha, jenž si opět zahrál i hlavní postavu legendárního belgického detektiva Hercula Poirota. Tentokrát přitom Branagh na filmové plátno převedl román, který autorka označila jako jeden ze svých nejoblíbenějších – Smrt na Nilu.

Novomanželé Linnet a Simon Doylovi se vydávají na svatební cestu do Egypta. Namísto klidu a odpočinku ale žijí v obavách, protože jsou neustále pronásledováni Simonovou bývalou snoubenkou Jacqueline de Bellefortovou. Když se ve snaze před Jacqueline uniknout nalodí na parník plující po řece Nil, vypadá to, že nebezpečí je zažehnáno. Nadto se na parníku nachází slavný Poirot, který Linnet slíbí, že na ně dá pozor. Tragédie se však blíží…

Exotický Egypt, pyramidy v Gíze, chrám Abú Simbel, zlatavý písek a spalující sluneční žár. Není divu, že Smrt na Nilu patří nejen k nejznámějším „poirotovkám“, ale dočkala se i oblíbených adaptací, což platí jak pro celovečerní film z roku 1978 s Peterem Ustinovem, tak pro takřka dvouhodinovou televizní verzi s Davidem Suchetem. Kennethu Branaghovi se ale daří překvapovat, když svou nejnovější adaptaci pojal jako klasickou i inovativní zároveň.

Christie v první části knihy pečlivě a pomalu vytváří síť vzájemně provázaných vztahů mezi velkým množstvím různorodých postav, přičemž u každé vytvoří motiv, aby v druhé části mohla čtenářovo podezření neustále a ve zběsilém tempu převádět z postavy na postavu. Naproti tomu Branaghova verze počet postav nejenže snížila či propojila, ale změnila i jejich vlastnosti. Do popředí vystupuje chorobná touha, žárlivost a hlavně láska, což se propojuje i s osobním pojetím samotného Poirota, jehož minulost se tematicky prolíná s přítomností.

Nelze opomenout, že Smrt na Nilu je natočená na sedmdesátimilimetrový filmový materiál. Zejména na velkém plátně tak vyniknou jak působivá práce se symetriemi nebo barvami, tak stavění do kontrastu úchvatných velkých celků exotického Egypta a uzavřených prostorů luxusního parníku, v němž narůstá napětí.