Blade Runner

Anotace pro KRRR! 2023 od Filip Šula

Jeden z nejoblíbenějších sci-fi filmů a zároveň jeden z nejlepších filmů Ridleyho Scotta si získal publikum jak svým žánrovým rozpětím, v němž se detektivka drsné školy setkává s čapkovskými motivy, tak promyšlenou prací s mizanscénou. Dominantou, jíž ale snímek dodnes fascinuje a udržuje své fanoušky v určité společenské debatě, je nicméně jeho konfliktnost a nejednoznačnost.

Problematické natáčení a rozdílný pohled Scotta a filmového studia na vyznění snímku vyústily v jeho několik různých verzí s rozdílnými konci i vyprávěcími postupy. To je hned na několika úrovních nejpatrnější v první uvedené podobě filmu, známé z česky dabované videodistribuční kopie i jako Ostré komando. V první řadě je zde konflikt oněch různých podob filmu, jež podávají různá jeho vyústění a rozličné interpretace hlavních postav. Zároveň je tu nezbytný konflikt v samotném vyprávění, do něhož se dostávají protikladné postavy s protichůdnými cíli. S kontrasty se přitom pracuje i v samotném střetu odlidštěného, ponurého velkoměsta se strohou architekturou a spoustou neonů na jedné straně a postav toužících po (smysluplném) životě na straně druhé.

Nejvýraznější konflikt v sobě nicméně nese sama struktura vyprávění, respektive konflikt přístupů režiséra a filmového studia. Scott usiloval o intelektuálně náročné dílo, které nechá svého diváka tápat ve tmě, motivuje ho odhalovat klíčové informace svépomoci. Studio oproti tomu potřebovalo film, který bude dostatečně srozumitelné, aby se zaplatilo, a tak lpělo na přidání prvků napomáhajících divákově orientaci. Jedním z nich je hrdinův komentář mimo obraz, občas relativně detailně informující o fikčním světě a jeho postavách. Zastánci Scottova přístupu přitom argumentují, že film o rozpoložení postav i jejich motivace dostatečně informuje výlučně skrze jejich akce, takže komentář tato sdělení duplikuje, případně přímo mění a popírá enigmatičnost některých postav i situací.

Hlavní konflikt pomyslných různých verzí Blade Runnera tak lze v distribuční podobě vidět právě v tom, jak se jistá nedořečenost setkává s jistou doslovností, kdy podle některých hrdinův hlas potvrzuje či rovnou sděluje, co by bylo lepší si domýšlet – nebo by mohlo diváka motivovat k interpretaci situací i postav. Zvláštní výsledek tohoto konfliktu dělá z distribuční verze Blade Runnera, již můžeme v Krnově vidět, zajímavý počin, vypovídající o konfliktu různých tvůrčích představ.